Žena, víno, zpěv - 2005

Cherchez la Lipina.

Čím jsem starší, tím častěji vzpomínám na svého prvního učitele v obecné škole. Pan řídící Matoušek byl vesnický kantor se vším všudy. Když bylo pěkné počasí, zrušil výuku ve třídě, vzal do ruky futrál s houslemi a pravil: „Dnes budeme mít už jen tělesnou výchovu, kreslení, zeměpis a zpěv. Vezměte si potřebné pomůcky, za pět minut vyrazíme“. Seřadili jsme se před školou. „Začneme tělocvikem. Kdo bude první na kopci Rysovka? Závod začíná – tři, dva, jedna, teď“, pravil pedagog a my jsme vyrazili. On pak kráčel za námi rychlým krokem horala a když došel na vrchol až k té nejvyšší borovici zeptal se: „Kdo byl první?“.“Já“, řekl po pravdě někdo z nás. „Dobrá, píši ti výbornou z výchovy tělesné“. Stáli jsme nad naší vesnicí. Nádherný pohled do kraje. „Tak a jedeme na černé a červené čárky, děti. Jak se jmenuje to pohoří vlevo?“ „Krkonoše“. „Správně – červená čárka. Nejvyšší hora?“ „Sněžka“. „Červená čárka. Výška štítu?“ „603 metrů.“ „Špatně – černá čárka“. „1603 metrů“. „Správně – červená. A teď se podíváme přímo před sebe. Dnes je dobře vidět, a tak můžeme zahlédnout zříceninu hradu Trosky. Je poblíž města Turnov, pojedeme tam vlakem podél řeky Jizery na nejbližší školní výlet. Pavlata teď dostane černou čárku, protože usedl na mez do blatouchů. Jak si můžeš sednout do kytek? Pojďte všichni sem do kroužku. Tato rostlina se jmenuje jak, Rydvalová?“ „Rdesno hadí kořen“. „Odpovídej celou větou“. „Tato rostlina se jmenuje rdesno hadí kořen, pane učiteli“. „Správně – červená čárka. Každý z vás teď tuto květinu nakreslí. A při práci si zazpíváme“. Vzal housle a my zpívali, možná trochu falešně, ale o to vroucněji.

Pan učitel Matoušek měl přirozený respekt žáků i jejich rodičů, z nichž mnozí také prošli lavicemi jeho třídy. Byl velitelem hasičů, režisérem ochotnického spolku, knihovníkem i trenérem fotbalového mužstva. Byl dobrým duchem celé obce. Byl to buditel v té nejryzejší podobě. Dával lidi dohromady. Takoví solitéři jsou solí země.

Tohle přesně dělá Miroslav Lipina. Je to pražský buditel z Moravy. Je dobrou duší galerie La Femme. Dává lidi dohromady. Za každý svůj „Domácí úkol“ zaslouží červenou čárku. Za pět červených čárek byla vždycky, to dá rozum, samozřejmě jednička. A tak má Lipina z galerie La Femme na svém vysvědčení samé výborné. Je pro mě ctí, že to mohu v této publikaci vážené veřejnosti sdělit. 

Cherchez la femme – to platí, zcela jistě, samozřejmě! Ale pro tuto příležitost mi dovolte napsat CHERCHEZ LA LIPINA, neboli za vším hledej paní Lipinovou.

 

 

 Michal Pavlata, herec a publicista, srpen 2006