Vyhnání z ráje, 2006

Nároky zadávaných úkolů v galerii La Femme stoupají. Začalo to nenápadně. Z dosavadních sedmi zadání byla námětem jedna jediná žena čtyřikrát. Ani v nejmenším tím nechci naznačit, že jedna žena nestačí. Ale i při té jediné zadavatel přitvrzoval. Prvním námětem byla mladá dívka na staré fotografii páně Lipinova bratra. Intimní půvabný obrázek pro volné zpracování. Druhé téma bylo záludnější. Světoznámá Edith Piaf. Všichni ji znají z obrázků, včetně výtvarníků. Všichni naslouchají jejím písním. Sdělte, páni výtvarníci, co Vám říká! Třetí ženou nebyl nikdo menší než Leonardova Mona Lisa. Nejslavnější obraz světa (o čemž sám pochybuji), nesčetněkrát zprofanovaný. Monu Lisu nikdo z nás ani neviděl, ani neslyšel a opravovat či doplňovat Leonarda je ošemetné. Poraďte si, páni malíři. Čtvrtou ženou byla mýtická vidina – Venuše. Teď ukažte, co dokážete, Vy kumštýři!

            Jedna žena v určité fázi nároků panu Lipinovi nestačila. Zvolil malby skupinové. Nejprve jen tak na zkoušku skupinu malou. Dvě nahaté mladé dámy a dva oblečené pány, kteří společně snídali na pažitu. Nepochybuji, že Snídaně v trávě Edouarda Maneta malířům vyhovovala, i když jsem poukázal na její četná rizika.

            S chutí zadavatele, jehož konto bytní, se odrazila v dalším Domácím úkolu jeho i ztvárňovaných žen stoupající zištnost materiální. Ženám zřejmě nestačí pánové, chtějí spolu s nimi i automobil. Další téma – Žena a automobil vedla některé malíře k tomu, že věnovali větší pozornost i úsilí autům než ženám. To ovšem odpovídá současnému nazírání světa. Většina mužů (ale i žen) může mít bez zvláštní námahy víc žen (nebo mužů) než auťáků. Je to poněkud diskreditující. A konečně téma sedmé – vysloveně vídeňské: Žena, víno a zpěv. Císař pán by byl spokojen, Vídeňáci také, vyhovuje to globalizaci a záměrům Evropské unie.

            Téma osmé – Vyhnání z ráje, to není jen tak. To není jen o Adamovi a Evě. To je o křesťanství od jeho počátku. Téma hluboké, věčné, s mnoha dopady a důsledky. Začíná stvořením světa, rájem, prvotním hříchem, poznáním  dobra a zla a pokračuje dva tisíce let trvajícím lidským údělem – početím, zrozením, zráním, lopotou, stárnutím a smrtí. Bez rozdílu, bez výjimky. Vyhnání bylo vyhnáním, ráj nahradila pozemská lopota.

            Zapletl se do toho ďábel v podobě hada (ale pozor, podoby může mít mnohé!), pak jablko, svůdná pramáti nás všech Eva, podlehnutí, fíkový list, lež a už to bylo. Ze stromu poznání naši prarodiče okusili, a to nás stojí od té doby plahočení. Ze stromu života jim Pán okusit nedal. Proto jsme se stali smrtelnými. Pokračovalo to všechno složitou historií až dodnes. Vyložit ji není snadné. Jsem zvědav, jak si s tím umělci, kteří se dali panem Lipinou nalákat, vyrovnají. Pro mne uvést VIII. Domácí úkoly bylo zopakováním ponaučení, která jsem získával od dětství a kterými se snažím řídit své cesty dosud.

 

 

                                                                                  Profesor MUDr. Josef Koutecký, DrSc.